„Bylo to, jako by nám někdo zhasnul světlo,“ vzpomíná paní Alena, matka třináctileté Terezy. „Dcera se začala uzavírat do sebe, byla pořád smutná, plakala a odmítala chodit do školy. Jako rodiče jsme byli zoufalí. Věděli jsme, že potřebuje pomoct, ale netušili jsme jak,“ vypráví paní Alena. Nakonec se obrátila na nový Komunitní tým dětského duševního zdraví, který poskytuje podporu dětem
v psychické krizi a jejich rodinám na Znojemsku a v okolí.
Podle odhadů (SOFA, NUDZ, ÚZIS) se v regionu ORP Znojmo potýká s depresí 2 600 dětí, dalších 1 950 dětí se setkává s úzkostmi a stovky dalších čelí násilí nebo zanedbávání. Na odbornou pomoc psychiatrů a psychologů musí děti a dospívající často dlouho čekat kvůli jejich velké vytíženosti. Proto založila organizace Práh jižní Morava, z. ú. s podporou města Znojma nový Komunitní tým dětského duševního zdraví, který bude dětem v krizi a jejich blízkým ve Znojmě a okolí pomáhat. „Naším cílem je reagovat co nejrychleji, aby se situace nezhoršovala. Do 24 hodin od kontaktu se ozveme zpět a do 48 hodin vyrazíme přímo za dítětem domů,“ popisuje fungování týmu jeho vedoucí Mgr. Šárka Muchová.
V Komunitním týmu dětského duševního zdraví pracují sociální pracovníci, včasní interventi, terapeut s psychoterapeutickým výcvikem a psychiatrické zdravotní sestry. Ti dokážou dětem v psychické krizi a jejich blízkým odborně pomoci. Tým poskytuje podporu bezplatně v rámci dvou sociálních služeb. Služba krizová pomoc se zaměřuje na děti a dospívající ve věku 6-19 let a jejich rodiny v ORP Znojmo, zatímco služba sociální rehabilitace pomáhá dětem od 11 let v ORP: Znojmo, Moravský Krumlov, Ivančice, Pohořelice, Židlochovice.
„Pokud se i přes rychlou pomoc psychický stav dítěte zhorší natolik, že je nutná hospitalizace v nemocnici, podporujeme celou rodinou i během ní. Náš tým úzce spolupracuje s Dětskou psychiatrickou nemocnicí Velká Bíteš, Centrem krizové péče Fakultní nemocnice Brno, školami a dalšími institucemi v regionu. Po návratu dítěte domů provázíme rodinu dalším zotavováním,“ vysvětluje PhDr. Marie Zimmermannová, odborný garant organizace Práh jižní Morava, z. ú.
Pokud je dítě v psychické krizi, mohou jeho blízcí vyhledat pomoc Komunitního týmu dětského duševního zdraví na telefonním čísle 739 768 407 nebo e-mailu ktddz@prahjm.cz. Podpora je dostupná bezplatně, rychle a diskrétně přímo tam, kde je potřeba.
Tým je součástí organizace Práh jižní Morava, z. ú., která již 25 let pomáhá lidem
s psychickými obtížemi a jejich blízkým, nyní v celém Jihomoravském kraji (kromě Vyškovska). Od roku 2016 působí i ve Znojmě, kde dva další týmy pomohly již více než 700 lidem s duševními obtížemi. Více informací najdete na www.prahjm.cz.
Tisková zpráva ke vzniku Komunitního týmu dětského duševního zdraví:
Obří listy, pestrobarevné květy a exotické plody, přesně takové scenérie nabízí Botanická zahrada Masarykovy univerzity v Brně. V únoru můžete v jejích prostorách prožít neopakovatelný příběh. Začal se psát před 25 lety s pěti pracovníky, čtyřmi klienty a skromnou chráněnou dílnou. Organizace Práh jižní Morava slaví čtvrtstoletí své podpory lidem s psychickými obtížemi a zve vás na výpravu za duševním zdravím na výstavu “Práh jižní Morava – 25 let na cestě k duševnímu zdraví” (1.-27. 2.). Jste připraveni vkročit do světa, kde se stigmata hroutí jako domečky z karet a péče o duševní zdraví není jen fráze?
Co byste doporučili člověku s potížemi se sebepoškozováním? Jaké tipy by pomohly někomu s pocity úzkosti zvládat každodenní nároky? Výstava vám nabídne šanci stát se na chvíli odborníkem a porovnat své myšlenky s doporučeními psychologů, sociálních pracovníků nebo lidí s vlastní zkušeností. Těšit se můžete na praktická cvičení, která si sami vyzkoušíte a objevíte jednoduché techniky pro posílení své duševní pohody. Přijďte na vernisáž výstavy 4. 2. v 17 hodin a nechte se unést místem, kde se minulost potkává se zelení, příběhy s rostlinami a kde růst dostává zcela nový význam.
Vernisáž: 4. 2. 2025 v 17 hodin
Výstava: 1.-27. 2. 2025
Místo: Botanická zahrada Masarykovy univerzity – vstup pouze brankou z ulice Veveří
Událost na facebooku: Vernisáž výstavy Práh jižní Morava – 25 let na cestě k duševnímu zdraví
Akci mediálně podporuje portál kudyznudy.cz, kterému děkujeme.
Krize v oblasti duševního zdraví se stává stále naléhavějším problémem. Organizace Práh jižní Morava se dlouhodobě snaží hledat nejlepší způsoby, jak těmto osobám poskytovat co nejefektivnější pomoc. Jednou z klíčových cest je projekt Práh – rozvoj multidisciplinární spolupráce v týmech pro osoby s psychickými obtížemi 2024, který se nyní úspěšně rozvíjí v Jihomoravském kraji.
Tento projekt se zaměřuje na prohlubování spolupráce mezi zdravotnickými a sociálními pracovníky, kteří společně působí v multidisciplinárních týmech. Cílem je zlepšit přístup lidí s psychickými potížemi k odborné péči a zajistit včasnou intervenci, což přispívá k vyšší kvalitě jejich života. Multidisciplinární týmy, složené ze zdravotnických a sociálních pracovníků, působí v různých regionech Jihomoravského kraje a během existence projektu podpoří přibližně 100 osob.
Projekt navazuje na úspěšně realizovaný projekt z předchozího roku s názvem „Práh – rozvoj multidisciplinární spolupráce v týmech pro osoby s duševním onemocněním“, který prokázal, že propojení zdravotnických a sociálních pracovníků výrazně zlepšuje podporu lidí s psychickými potížemi. Minulý rok jsme podpořili 175 klientů. Zdravotničtí pracovníci již působí v týmech Terénní tým Brno jihovýchod, Terénní tým region jih a Terénní tým region východ, kde se podílí na podpoře lidí s duševními obtížemi.
Aktivity projektu zahrnují plánování podpory pro jednotlivé osoby, včasné vyhledávání lidí, kteří potřebují pomoc, a navazování jejich kontaktu se zdravotnickými službami. Týmy se rovněž zaměřují na poskytování odborných konzultací v přirozeném prostředí klientů, podporu při přechodu z hospitalizace do běžného života a včasnou intervenci u dětí a dospívajících.
Multidisciplinární týmy spolupracují s dalšími odborníky, například ambulantními psychiatry a praktickými lékaři, což vede ke komplexní podpoře klientů. Zdravotníci aktivně vyhledávají osoby, které potřebují pomoc, a díky jejich odbornému pohledu přispívají k lepšímu plánování a efektivní péči.
Poděkování patří Jihomoravskému kraji a radní pro oblast sociální a rodinné politiky, paní Janě Holomčík Leitnerové, která dlouhodobě podporuje oblast duševního zdraví. Díky této podpoře může organizace Práh jižní Morava nadále poskytovat potřebnou péči a přispívat k rozvoji systému péče o duševní zdraví v Jihomoravském kraji.
Navštivte úžasný svět rostlin v Botanické zahradě MU a zároveň poodhrňte oponu z mýtů okolo schizofrenie. Poznejte ji očima odborníků na duševní zdraví a těch, kteří ji zažili na vlastní kůži.
Až budete procházet skleníky s výstavou, zjistíte, že kaktusy jsou krásné a odolné, ale můžeme se o ně popíchat. Naproti tomu lidí se schizofrenií se často bojíme, a to hlavně kvůli předsudkům a mýtům, ale popíchat se o ně nemůžeme! Na výstavě poznáte nejčastější mýty o schizofrenii, ale
také zjistíte, co lidé se schizofrenií prožívají nebo jak o nich mluvit, abyste jim neublížili.
Akce je součástí Dnů duševního zdraví a koná se pod záštitou radní pro sociální oblast Jihomoravského kraje Bc. Jany Holomčík Leitnerové.
Další informace k vernisáži naleznete na facebookové události zde.
Tisková zpráva pro média ke stažení zde:
Práh jižní Morava, z. ú. zahajuje nový projekt s názvem „Práh – prevence v oblasti duševního zdraví v Jihomoravském kraji“, který se zaměřuje na podporu duševního zdraví u žáků základních škol, studentů středních škol a jejich rodičů. Realizace projektu probíhá od 1. května 2024 do 31. června 2025, kdy ho finančně podporuje Jihomoravský kraj.
Cílem projektu je posílení prevence duševního zdraví, a to prostřednictvím tří typů specifických programů. Ty jsou zaměřeny na žáky 7., 8. a 9. tříd základních škol, studenty středních škol a rodiče dospívajících. Stane se tak ve vybraných regionech Jihomoravského kraje, včetně Brna, Brna venkova, Hodonínska, Znojemska a Břeclavska.
Programy prevence cílí na posílení čtyř oblastí, které jsou pro prevenci duševního zdraví u dospívajících klíčové. Které to jsou, přibližuje metodik programů a psycholog Mgr. Jiří Šupa, Ph.D.: “Zaprvé jde o péči o vlastní duševní zdraví, zadruhé o dovednost rozpoznat psychické potíže, a za třetí je třeba umět vyhledat odbornou pomoc, pokud člověk potřebuje podporu. Tyto tři oblasti jdou ruku v ruce se čtvrtou – snížením stigmatizace duševních obtíží. Bez destigmatizace bychom se totiž o duševních potížích vůbec nemohli bavit.”
Programy prevence, které organizuje Práh jižní Morava, povedou vyškolení preventisté. Ti budou dospívající programy provázet, moderovat řízené diskuze a řídit interaktivní aktivity. Nebudou na to ale sami. Lektorování programů se totiž zúčastní i lidé s vlastní zkušeností s duševními obtížemi. Ti dospívajícím přiblíží, jak se může člověk s duševními potížemi cítit, s čím se může potýkat, ale i to, že se může zotavit a žít naplněný život.
Na programy prevence pro žáky a studenty se Práh jižní Morava nezaměřil náhodou. Podpora duševního zdraví dětí a dospívajících je totiž klíčovou součástí Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2020-2030. Odborné studie ukazují, že většina duševních onemocnění se rozvíjí mezi 12. a 24. rokem života, přičemž včasná detekce a intervence jsou zásadní. Nedostatek odborného personálu a koordinace mezi pedopsychiatry a školami činí prevenci v této oblasti obzvláště důležitou.
Program prevence finančně podpořil Jihomoravský kraj.
Tisková zpráva ke stažení
Přijďte se dozvědět více o duševním zdraví dospívajících a získat cenné tipy pro podporu a prevenci. Tématem vás provede psycholožka Eliška Kocmanová, která vám přiblíží nejčastější problémy s duševním zdravím u dospívajících a možnosti, jak je rozpoznat a jak s nimi pracovat. Součástí přednášky bude ale i příběh peer konzultantky Olgy Görnerové, která má sama zkušenost s duševním onemocněním. Na konci přednášky tak budete mít odpovědi na to, jak podpořit duševní zdraví vlastních dětí, ale i kde hledat pomoc a podporu, kdyby se to nestačilo.
Přednáška začíná v 18 hodin v Klubu Suterén na ulici Smetanova 6 v Blansku, a to ve středu 19. 6. 2024.
Přednášku si pro vás připravili pracovníci Terénního týmu region sever.
Naše organizace se zapojila do výzvy „Společně do Terstu a zpět / Od institucí k životu v komunitě“. Společně s Vámi chceme urazit vzdálenost, která odpovídá trase do italského Terstu a zpět. Před padesáti lety právě zde v terstské léčebně zahájil psychiatr Franco Basaglia transformaci ústavního systému na komunitní služby a změnil tak navždy pohled na péči o lidi s duševními problémy. Na této cestě je naše společnost také.
Zapojte se s námi do této symbolické cesty. Stačí trochu fyzického pohybu. Taková aktivita přispívá k uvolňování endorfinů a endorfiny, hormony štěstí, pomáhají zlepšovat naše duševní zdraví. Snižují stres a pomáhají zahnat pocity úzkosti. Fyzický pohyb zvyšuje sebedůvěru a prospívá v mnoha dalších oblastech života. Užijte si radost z pohybu. Prospějete tím sobě a můžete motivovat i další.
Nainstalujte si do telefonu aplikaci Relive (je zdarma) a přidejte se do výzvy „Společně do Terstu a zpět“. Sdílejte zážitky, výhledy, zkušenosti, nesnáze i radosti z cest s fotkami či videi na sítích s hashtagem #1000kmprodusevnizdravi.
Na společné cestě pojďme diskutovat téma cesty, která je často mnohem delší a složitější, než cesta do Terstu a zpět. Pojďme se zamyslet nad cestou z instituce do života v komunitě. Jak se daří dostat z instituce? Jaké jsou na takové cestě bariéry a překážky? Co by pomohlo?
Akci pořádá FOKUS Česká Republika, ve spolupráci s Asociací komunitních služeb (AKS), v rámci Evropského týdne pro duševní zdraví. Děkujeme jim za tuto krásnou iniciativu.
Práh jižní Morava pořádá během dubna 22. ročník destigmatizační kampaně Měsíc bláznovství. Jejím cílem je informovat veřejnost o psychickém zdraví i potížích a odbourávat předsudky vůči lidem s duševním onemocněním. Návštěvníci se mohou těšit na bohatý kulturní i vzdělávací program. Jeho součástí je seminář pro odbornou veřejnost “Bydli! Bydlíš? Bydlíme.” a otevřená diskuze pro odborníky i veřejnost “Dobrá praxe při práci s lidmi bez domova”. Nevšední pohledy přináší výstava fotografií „Kde je doma“ zaměřená na bydlení lidí v nouzi. Do života s duševním onemocněním se veřejnost vžije na autorském čtení Michaely Malé z knihy „Cestou necestou aneb Příběhy psychotických duší“ nebo při návštěvě informačního stánku “Cesta do světlých zákoutí duše” na Zelném trhu. Umělecký zážitek z pomezí divadla a poezie nabídne vystoupení destigmatizační slam poetry. Program doplňuje také vernisáž a výstava Martiny Koubkové nebo koncert Kateřiny a Dalibora Štruncových s kapelou Bárka. Měsíc bláznovství probíhá v Brně pod záštitou radní pro sociální oblast Jihomoravského kraje Bc. Jany Leitnerové.
Další informace najdete na programu níže. Aktuality k jednotlivým akcí budou postupně zveřejňovány na facebookové stránky Práh jižní Morava.
Akce mediálně podporuje portál kudyznudy.cz, kterému moc děkujeme!
Článek od Marie Škardové pro portál hatefree.cz
26. 6. 2023
Původní článek si můžete zobrazit zde.
„Dětství a dospívání bylo šťastné, nic nenaznačovalo tomu, že by se to mělo zvrtnout.”
David měl zpočátku diagnostikovanou obsedantně kompulzivní poruchu, která se projevovala strachem z lidí. „Měl jsem pocit, že na mně vidí něco zvláštního, že zvláštně vypadám, divně chodím, divně mluvím. Rozdíl oproti paranoie je, že obsese člověka napadají, ale nevěří jim. Já jsem těm myšlenkám nevěřil, ale pořád mi přicházely na mysl a nemohl jsem se jich zbavit,” vysvětluje. Nikomu se však nesvěřil, což zpětně považuje za největší chybu. „Nevěděl jsem, komu si říct o pomoc. Nevěděl jsem tehdy nic o psychických poruchách, tohle téma bylo tehdy tabu. V dnešní době je výhoda, že možnosti léčby jsou někde jinde a už se o tom i víc mluví, k čemuž chci taky přispět,” popisuje.
Pomoci lidem s podobnými problémy, najít sám sebe a šířit osvětu ve společnosti má za cíl jeho prvotina „Citlivá zpověď jednoho blázna”, v níž upřímně popsal svůj boj s nemocí. V díle se prolínají dvě časové linie, v nichž odhaluje své dětství i temné období, které jej dovedlo až na psychiatrické oddělení. Práce v call centru pro něj totiž byla stále větším zdrojem stresu a únavy. Přesto jej ani nenapadlo dát výpověď či vyhledat pomoc.
„Jeli jsme s kamarády na dovolenou do Itálie. Parta lidí, velké množství alkoholu. Tehdy nastal průlom, kdy se mi udělalo psychicky ještě hůře. Už během dovolené mě poprvé napadly černé myšlenky na sebevraždu. Po návratu z dovolené jsem se chtěl zkusit ještě vyspat. Doufal jsem, že to přejde. Já jsem to pořád oddaloval, hledal jsem, co by mi mohlo pomoci, ale úleva pořád nepřicházela, a tak jsem se rozhodl pro razantní krok,” popisuje David nejtěžší chvíle, kdy se pomocí nože pokusil připravit o život. Tento den se však zároveň stal novým začátkem. „Tři dny jsem byl na JIPce, odkud jsem putoval na psychiatrii. Zde nastala neskutečná úleva, dočasně odezněly problémy. Měl jsem pocit, že mě nikdo nesoudí, že jsem v bezpečném prostředí, kde má každý nějaký problém. Byl jsem zhruba 4 týdny na silných antidepresivech a pak jsem odešel do domácí léčby na nemocenskou,” vypráví.
Dnes popisuje David svůj stav jako stabilizovaný a věří, že je vše na dobré cestě. „Mám plný invalidní důchod třetího stupně už přes deset let, aktuálně zvládám i pracovat. Beru prášky, bez nich už to nepůjde. Potřebuji stabilizátory a antipsychotika na tlumení mánií. Už jsem se s tím smířil a naučil se s nimi pracovat,” uvádí dále třicetiletý muž, jež byl několikrát hospitalizovaný. Několik let také spolupracoval se sdružením Práh jižní Morava. „Sdružení Práh oslovila moje máma v roce 2013 po mé druhé hospitalizaci, která byla manická. Řešili jsme v té době primárně bydlení, proto chráněné bydlení. To po krátké době vyšlo a já nastoupil do Tuřan. Ve skupinovém jsem bydlel cca rok, pak jsem byl ještě rok v individuálním a poté jsem službu ukončil s tím, že jsem se stěhoval k tátovi mimo jižní Moravu. Po pár letech jsem se vrátil do Brna a začal opět spolupracovat s Prahem v oblasti podpory hledání a udržení práce. V této oblasti jsem klientem dodnes,” přibližuje David, který je podle svých slov s odbornou péčí v Česku až nadmíru spokojen.
Hůře jsme na tom dle něj v oblasti informovanosti společnosti. S negativními komentáři od přátel, známých ani čtenářů knihy se však nesetkal. „Okolí mi vždycky tvrdilo, že to na mně není poznat. Já jsem vždycky přehnaně lpěl na tom, co si o mně ostatní myslí, takže po pokusuo sebevraždu moje první reakce byla, co na to řeknou lidi, až se to dozvědí. Ale když se to pak dozvídali, žádnou negativní reakci jsem nezaznamenal,” říká. Dodnes však nerozumí tomu, že si na dovolené přátelé jeho stavu nevšimli. „V tu chvíli jsem byl přesvědčený, že to na mně vidí, předpokládal jsem, že to akorát ignorují nebo je jim blbé o tom mluvit. Zpětně jsem se dozvěděl, že prý to vůbec nevěděli,” podotýká s odkazem na osvětu. Myslí si, že přátelé neviděli souvislosti, protože se s duševním onemocněním nesetkali a v té době měli i nedostatek informací. „Příznaky jsou třeba nespavost, já jsem skoro nespal, nebo naopak přílišná spavost, nechuť k jídlu, apatie,” radí.
V první krize David nechává čtenáře nahlédnout do svého nitra, jehož část okupuje duševní porucha. „Kniha vznikla na popud mých známých. Po letech prožitých se závažnou psychickou poruchou jsem kdysi začal psát blog. Tehdy ho četli hlavně mí známí a kamarádi. Avšak můj příběh a jednotlivé zážitky je natolik nadchly, že mi vnukli nápad vydat svůj životní příběh jako knihu,” popisuje. V druhém díle s názvem „Ještě citlivější zpověď jednoho blázna“ se autor oproti dílu prvnímu soustředí méně na děj a noří se ještě hlouběji do svých myšlenek a vnitřních pocitů. Na této cestě objevuje nové rozměry i výzvy své nemoci. Vznik autobiografického díla můžete podpořit zde.