Tým včasné podpory

Barbora Borůvková

Vedoucí Týmu včasné podpory. Jsem studentkou vyšší odborné školy Caritas a zároveň vysoké školu UPOL v Olomouci, kde studuji obor Sociální práce. V týmu Včasné podpory působím na pozici vedoucí služby. Mám výcvik v krizové intervenci. Jsem osoba, která věří v sílu naslouchání a přijetí. Mým cílem je společně hledat možnosti, které mohou být v daný moment neviditelné a pomoci každému najít tu správnou cestu ke zlepšení své situace a obnovení pocitu naděje.

Volný čas trávím ráda se svou rodinou. Sbírání huby mi přináší klid a propojení s přírodou. Také cvičím jógu, která mi pomáhá udržet rovnováhu mezi tělem a duší.

Eva Batůšková

Jsem psychiatrická sestra a arteterapeutka, absolvovala jsem také Montessori vzdělání. Vystudovala jsem Aplikovanou psychoterapii a inovaci v sociálních službách. Absolvovala jsem Základní výcvik v Otevřeném dialogu a nyní jsem frekventantkou Komplexního psychoterapeutického výcviku v Otevřeném dialogu. Mám ráda tanec, knihy, přírodu a zvláště moře. Ráda se učím, tvořím a trávím čas s dětmi.

Lucie Kovaříková

Členka Týmu včasné podpory v Prahu jižní Morava. Hrdá, vděčná, radostná, že tým existuje a stojí na principech Otevřeného dialogu. Věřím, že se dál bude dařit pracovat s lidmi, kteří potřebují pomoc v náročné situaci a rozvíjet tak přístup respektující člověka a jeho příběh. Jako psychiatrická setra jsem pracovala v komunitní i nemocniční péči a vzdělávala se v psychoterapii. Otevřený dialog mě vrátil po pár letech „mimo obor“ zpět k práci, která mě vždy naplňovala. Kromě práce mě naplňuje má rodina, příroda, o kterou pečuji nejen na své zahradě a kultura. K tomu patří i lidé blízcí a komunita, ve které se pohybuji.

Jitka Novotná

Jsem člověk závislý na dialogu a přijetí. Během života jsem prošla různé formy destruktivních závislostí a duševními obtížemi. Vystřídala jsem různé druhy léčby a terapie. To mě přivedlo ke kolaborativně –dialogickému přístupu, který mě zotavil a nadchl tak, že ho chci šířit dál, protože jsem na vlastní kůži zkusila, jakou má sílu, právě když je člověk v krizi. Ve volném čase ráda tvořím keramiku a hraju v ochotnickém divadelním souboru.

Adéla Preston Pánková

Vnímám se především jako žena a matka tří dcer. Se všemi zkušenostmi, které k tomu patří. Už během studií, cestování a následné práce jsem tápala ve své neuchopitelné prázdnotě a hledala různými způsoby cestu k uzdravené své bolavé duše. Tancem mně milým, čtením, rodinnými konstelacemi, holotropním dýcháním, psychoterapiemi, povídáním s těmi, kteří mi rozuměli. Po absolvování výcviku Recovery coach, výcviku ve Waldorfské pedagogice a v Rodinné terapii jsem před pěti lety začala spolupracovat se spolkem Narativ, který se věnuje lidem potýkajícím se se závislostí a jejich rodinám. Tam působím dodnes. V Prahu pracuji na pozici včasného interventa a ráda se s klienty setkávám jako člověk s člověkem a jeho příběhem, který přináší. Hledáme společně cestu z temnoty a beznaděje k naději. V respektu k tomu, jak je to právě teď, v přijetí, v naslouchání. Věřím, že každý člověk má v životě své břemeno a pro každého jedince je náklad jinak těžký. A právě bolest, kterou si v životě procházíme, nás formuje do toho kým se stáváme. Svobodnými v tom nejširším slova smyslu.

Jana Kopřivová

V týmu působím na pozici sociální pracovnice. Díky zážitkovému výcviku Možnosti dialogu se mi otevřel úplně nový svět. Každý den se díky němu učím, jak společně mluvit o věcech, které se nám dějí, i jak v nich společně být. Ráda cestuju vlakem, pozoruju krajinu, čtu knihy a přemýšlím.

Jan Horváth

Jsem člověk naděje, profesí psycholog. Zásadní na mé profesní i životní cestě bylo setkání s dialogickou praxí už během studia v podání Rocio Chaveste. Na toto setkání jsem navázal v život měnícím ročním programu Možnosti dialogu, potom následně v ročním výcviku v Otevřeném dialogu. V současné době stále ještě zažívám radost, že se mohu dále rozvíjet v užitečnosti skrze pětiletý komplexní výcvik v Otevřeném dialogu. Otevřený dialog je pro mě žitím radostné zvěsti. Volný čas rád trávím s lidmi, které mám rád. Zároveň mám taky rád čas o samotě v přírodě.

Miku Brandejsová

V týmu včasné podpory působím jako včasná interventka. Baví mě lidem pomáhat hledat cestu ze složitých situací, mimo jiné jsou mi blízká témata týkající se LGBTQIA+ a queer věcí. Mé studium sociální antropologie na MUNI prohloubilo můj respekt k rozličným způsobům života a různosti lidí.

Je pro mě důležité se dívat na věci ze systémové perspektivy a zároveň přikládat citlivě i proaktivně ruku k dílu tam, kde mám pocit, že to je potřeba. Snažím se žít v souladu s hodnotami vzájemné sounáležitosti a kolektivní svobody, která z ní vyplývá. Pohodu všem!

Filip Černý

Aktuálně se vzdělávám v oboru Sociální pedagogiky. V rámci studia mám nejraději oblasti zaměřené na osobnostní přípravu a psychologii. Práce založená na principu otevřeného dialogu mě zaujala a rád se v ní rozvíjím. Kromě svého zaměstnání zde, jsem také dobrovolný hasič ve výjezdové jednotce SDH. Ve volném čase rád poslouchám hudbu a chodím na procházky do lesa.

Markéta Čtvrtečková

V současné době na rodičovské dovolené.

Vystudovala jsem sociální práci a pak několik let pracovala s lidmi se závislostí, kde jsem se hodně věnovala tématu peerství ve službách pro uživatele drog a potenciálu jejich žité zkušenosti v pomoci dalším lidem. S otevřeným dialogem a kolaborativně-dialogickou prací jsem se seznámila v rámci ročního výcviku v MODI (Možnosti dialogu – Narativ) a nyní se dále vzdělávám v terapii zaměřené na řešení pod institutem DALET v Olomouci.

Otevřený dialog mi ukázal nové perspektivy při práci s lidmi a zejména pak léčivou sílu upřímného, naslouchajícího rozhovoru. Ve volném čase moc ráda nedělám nic. Třeba jen tak jsem, uvařím si něco dobrého a začtu se do knížky nebo kouknu na seriál. Když mám chuť dělat něco kreativního, tak maluju, když se chci vybít, jdu si zaběhat. Energii čerpám v kontaktu s přáteli, v přírodě a na toulkách cizinou.