Psycholog o pomoci lidem zasažených tornádem: Lidé se nejčastěji bojí toho, že se situace bude opakovat
Jižní Moravané na letošní začátek léta jen tak nezapomenou. Extrémní počasí ve čtvrtek 24. 6. 2021 vyústilo v ničivé tornádo, které za sebou zanechalo spoušť rovnou v několika vesnicích. Tu obyvatelé odklízí dodnes. Kromě obětí na životech, zničených domácností a s tím spojenou špatnou ekonomickou situací se lidé v postižených oblastech potýkají i duševními problémy. Ty jim v rámci projektu Nadačního fondu Českého rozhlasu a sbírky Pomáhejte s námi Moravě pomáhá řešit multidisciplinární tým organizace Práh jižní Morava, která se zabývá pomocí lidem s duševním onemocněním.
Multidisciplinární tým je složen z psychologa Václava Šašinky a sociální pracovnice Elišky Kratochvílové, kteří od září poskytují podporu a pomoc občanům Lužic, Pánova a Mikulčic přímo na území jejich obce.
Václavovi a Elišce pomohla s prvním kontaktem zaměstnankyně organizace Člověk v tísni, která jako jedna z několika organizací podporuje obyvatele zasažených oblastí od samého začátku. Psychosociální podporu poskytoval obětem tornáda i prahovský terénní tým z Břeclavi a Hodonína, a to ihned po katastrofě. Systematičtěji se však vyhledávání lidí, kteří potřebují emoční podporu, Práh věnuje až od podzimu.
„Ze začátku to bylo těžší. Lidé mají stále s psychology a terapeuty spojené stigma. Domnívají se, že vyhledání pomoci je jakýsi projev slabosti. Jsou skeptičtí a myslí si, že vše zvládnou sami. Najednou však přijde v jejich životě určitý zlom a uvědomí si, že na všechny ty nové situace a emoce, se kterými se musí nečekaně vypořádat, sami nestačí,“ říká o vyhledávání psychologické pomoci Václav.
„První dny nás oslovili jen tři lidé. Ne všichni totiž zpočátku věděli o možnosti se za námi zastavit a svěřit se se svými útrapami, či se poradit o tom, jak naložit s novou životní situací. Samozřejmě zdarma. Sedával jsem každý vyhrazený den na určeném místě od tří do půl sedmé a byl jsem připraven pomoci komukoliv. Vzpomínám si na jednu paní, která v obci působila jako taková tamní vrba. Každý se jí chodil svěřovat. Ona sama však už nápor tolika negativních emocí neunesla a přišla za mnou. Tehdy jsem pochopil, že budeme muset najít jinou cestu, jak lidem z vesnice nabídnout pomoc.“
Kromě záchranných složek přijeli lidem bezprostředně po katastrofě pomáhat i další organizace a dobrovolníci. „Díky psychologovi od hasičů, který se ve jmenovaných obcích pohyboval, a zaměstnancům Člověka v tísni, vznikl seznam lidí, kteří by potřebovali emoční podporu při zvládnutí takovéto těžké životní situace. Ten jsme později využili a vytipované osoby jsme kontaktovali telefonicky. V momentě, kdy iniciativa přišla přímo od nás, pomoc využily desítky lidí,“ uzavírá sociální pracovnice.
Dle odborníků z multidisciplinárního týmu je pomoc lidem ovlivněných katastrofou obecně poskytována po kratší dobu, než u osob s diagnostikovaným duševním onemocněním. U obyvatel z postižených obcí se však rozvinul například strach, že se situace bude opakovat. „U řady lidí se projevuje výrazně vyšší pociťovaný stres. Dále pozoruji různé formy strachu z počasí, mnoho lidí po tornádu zažívá strach i z obyčejných bouřek a silnějšího větru. Je to pochopitelné. Většina případů nejsou tak vážné, aby bylo nutné předepisovat antidepresiva nebo jiné léky. Někteří lidé však mají problém se spánkem. Ten případně řeší slabšími léky na spaní, které jim předepsal praktický lékař,“ hodnotí psychický stav obyvatel psycholog.
Proč ale obyvatelům postižených obcí trvalo tak dlouho, než projevili zájem o nabízené služby? Kromě stále přítomné představy, že každý si musí pomoci sám a k psychologům chodí jen blázni, za tím může být jen to, že lidem postupně, dochází, co se stalo. „Místo dosáhnutí na aktivní pomoc se tito lidé často dostávají do hlubšího cyklu administrativních a byrokratických problémů, ze kterého nevidí východisko a jsou ze své situace zoufalí a vyčerpaní. Před pár dny za mnou přišel jeden pán a hodně se rozpovídal o všem, co ho tížilo. V úvodu setkání mi sdělil, že teprve teď měl po všech těch událostech kolem zbortěného domu, dětí a jejich školní docházky, vybavování na úřadech a v bance prostor se zamyslet, co se vlastně stalo. Konečně si mohl na chvíli odpočinout, zastavit se a z ničeho nic na něj situace dolehla. Okamžitě po katastrofě musel vyřizovat mnoho nutných záležitostí, a na emoce a jejich prožívání tak nezbyl čas. Takových lidí teď potkáváme více a nové případy se budou objevovat jistě i nadále,“ komentuje Václav.
Psychosociální podporu vyhledalo i několik seniorů ve věku kolem 80 let. S těmi má zkušenost hlavně sociální pracovnice Eliška, která působí v Mikulčicích. „Lidé potřebují s někým sdílet své zážitky a pocity. Vyhledalo mě v obci několik seniorů, kteří si o celé situaci chtěli s někým promluvit. Doporučila jsem tak koordinátorce Člověka v tísni, aby zvážili spolupráci s tamním knězem, který by mohl z různých důvodů imobilní občany, navštěvovat přímo u nich doma,“ dodává Eliška.
Časté psychické potíže a nepohoda provází nejen dospělé z postižené oblasti, ale také děti. Někteří rodiče neví, jak správně reagovat na extrémní dětský strach a trauma, které dětem tornádo přivodilo. Psychologové tedy rodičům doporučují, jak s dětmi po zážitku správně komunikovat a společně se snaží najít způsob, jak se zbavit různých forem strachu.
Pokud i Vy pocházíte z oblasti zasažené tornádem a máte pocit, že byste se se svými pocity potřebovali svěřit, či se necítíte v dobré psychické kondici, napište nám, rádi Vám pomůžeme.
Bc. Eliška Kratochvílová, DiS. – case manager Terénní tým Hodonínsko
eliska.kratochvilova@prahjm.cz
Mgr. Václav Šašinka – psycholog Terénní tým Hodonínsko
Projekt je realizován za pomoci Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Pomáhejte s námi Moravě.
