Za zavřenými dveřmi

Jaká jsou tedy doporučení pro komunikaci s člověkem v akutní fázi schizofrenie: 

• Mluvit v krátkých větách. V jedné větě sdělit jednu informaci. V jedné otázce se ptát na jednu věc. V případě potřeby větu zopakovat. 

• Mylná přesvědčení a halucinace nevyvracet (mohlo by to vyvolat pocit nepochopení a odmítnutí), ani nepotvrzovat. Dá se třeba říct „Věřím, že to takto vnímáte, já to vidím trošku jinak, napadají mne i jiné vysvětlení, i tak spolu můžeme dál mluvit o všem potřebném.“ 

• Emočně podporovat. Vyjádřit empatické pochopení vůči pocitům, které člověk ve své interpretaci reality zažívá. Například „Musí to pro tebe být opravdu těžké, když máš pocit, že tě někdo sleduje. Chápu, že tě to hodně zneklidňuje.“ 

• Objasňujeme své chování, pokud děláme něco, s čím dotyčný nemusí souhlasit. Může jít například o přivolání rychlé záchranné služby v krizové situaci. 

• Pokud si nejsme jistí – poradit se s odborníkem, než budeme podnikat další kroky. V sekci Potřebuji pomoc naleznete kontakty na naše týmy. 

Závažné duševní obtíže vyžadují dlouhodobou podporu, podobně jako například cukrovka. To však neznamená, že člověka automaticky diskvalifikují ze života. Co se týká schizofrenie, přibližně polovina lidí se z projevů zotaví, nebo je jejich stav natolik dobrý, že dokážou vést plnohodnotný život. Na ulici, v zaměstnání či mezi přáteli bychom vůbec nepoznali, že nějaké potíže měli.